Veľmi oceňujem, že kurz Výprava do sveta emócií je venovaný nie len nám rodičom, ale aj našim deťom. Katka s Luckou vytvorili v kurze veľmi pútavé príbehy Emila a Emy a k nim rôzne doplnkové úlohy. Naša Emka (5 rokov) sa nevedela dočkať, kedy si zase prečítame, čo nové zažili! Doslova hltala každé slovo z príbehu, prežívala s nimi ich radosti aj trápenia, prerušovala ma, keď som text čítala a hneď navrhovala riešenia alebo im chcela povedať svoje skúsenosti… no proste paráda! Za každým príbehom sme si potom prechádzali otázky na porozumenie textu alebo na zamyslenie sa nad danou emóciou a potom sme vypĺňali pracovné listy! Rôzne kreslenia, vystrihovanie a lepenie, spájanie… A keďže Emka má práve obdobie, kedy ju takéto úlohy bavia, bolo jej to akoby šité na mieru! Vďaka týmto príbehom si Emka uvedomila, že emócie sú fajn, že ich majú všetci, dospelí aj deti a že sú súčasťou našich životov. A na základe rôznych úloh a akčných krokov sme si emócie viac zvedomovali – ako vyzeráme v danej emócii, čo asi cítia iní ľudia podľa toho, ako vyzerajú, kde v tele emócie cítime, čo nám môže pomôcť ich prekonať.

Maminka pětileté Emy

Moc děkuji za skvělý kurz o emocích, jejich zpracování a jejich přijetí. Bylo hodně osvobozující zjistit, že jsou všechny emoce regulérní (ano, jsem ten člověk, který vyrostl s hláškou "nevztekej se, copak to se dělá...). Se synem jsme zkoušeli akční kroky, povídali jsme si o emocích a opravdu moc se těšíme až si vybavíme klidný koutek. Já také děkuji za odkazy na další literaturu, bude se mi hodit i profesně.

Barbora Veselá

Děkujeme za kurz. Dcerka si příběhy s Emilem a Emou zamilovala tak, že ji je pouštím i na kazeťák před spaním. S manželem nám zamyšlení díky kurzu dalo, že se snažíme, aby u nás co nejméně docházelo k tomu, že některému z nás "bouchnou saze". Tak jsme si osvojili schopnost zaskočit za druhého, když vidíme, že má namále a opravdu to funguje. Nejvíce doma asi bojujeme s okolím, protože používají běžné věty typu: "Jsi kluk a ti přeci nebrečí", "To není normální, aby se tak často chtěli tulit, máš je rozmazleny.", "Mě také doma jako malé dávali na zadek a žádné trauma z toho nemám". Někdy si připadám, že už nemám sílu oponovat a jen řeknu ať si myslí co chtějí, ale na mé děti to nepoužívají. A vážně moc děkujeme za vaši práci a čas, který tomu věnujete. Třeba planety radosti se dětem moc líbí.

Martina Kondlerová